Autor: iGu

Neschopnost najít si partnera nebo udržet dlouhodobý vztah je jedním z častých témat, se kterými lidé přicházejí na psychoterapii. Důvodů může být mnoho, od hluboce zakořeněných vzorců chování získaného v dětství až po vlivy současného života. Důležité je ale vědět, že s těmito problémy lze pracovat a že změna k lepšímu je možná.

Rodinné vzorce a vliv výchovy

Mnoho našich schopností navazovat a udržovat vztahy pochází z našich prvních zkušeností v rodině, kde jsme vyrůstali. Způsob, jakým se k nám naši rodiče nebo jiní blízcí chovali, naše podvědomé nastavení a očekávání, která si později neseme do partnerských vztahů. Pokud jsme například v dětství zažili nedostatek citové podpory nebo jsme museli čelit konfliktům mezi rodiči, nás může ovlivnit v tom, jak vnímáme sami sebe, co očekáváme od druhých, a jak vnímáme lásku a blízkost. Mnoho lidí si tak z dětství přináší vzorce, které později mohou komplikovat hledání nebo udržení stabilního vztahu.

Nejčastější potíže ve vztazích

• Nezdravá závislost nebo naopak přehnaná samostatnost
• Strach z opuštění, z odmítnutí
• Opakující se konfliktní vzorce
• a další…

Psychoterapie nabízí bezpečný prostor, kde mohou klienti společně s terapeutem prozkoumat vlastní vzorce chování, postoje k sobě k druhým a odhalit původ těchto postojů.

Posílení sebevědomí a sebeúcta
Práce na sebevědomí a sebeúctě je zásadní, pokud si chceme najít zdravý vztah. Terapie pomáhá podporovat pozitivní vztah k sobě, což umožňuje větší otevřenost vůči druhému a odvahu do vztahů vstupovat.

Zlepšit komunikaci a zvládání emocí
Schopnost komunikovat své potřeby, pocity a hranice je ve vztazích zásadní. Terapeut se může klienta naučit, jak své emoce lépe zvládat a jak komunikovat tak, aby nevznikaly zbytečné konflikty nebo nedorozumění.

Odbourat nezdravé vzorce a strach z blízkosti
Díky pochopení rodinných vzorů, které mohou v dospělosti působit jako překážky, lze odhalit příčiny některých negativních postojů a pracovat na tom, aby vztahy nebyly založené na podvědomých obavách nebo sebedestruktivních vzorcích.

Vytvořit realistická očekávání
Psychoterapie pomáhá nastavit reálná očekávání od partnerství. Někteří lidé mají tendenci očekávat od vztahu příliš mnoho nebo naopak příliš málo, což může vést k frustraci a problémům ve vztahu. Terapie tato očekávání vyváží a pomáhá si uvědomit, co je skutečně možné a zdravé.

Schopnost najít a udržet si zdravý partnerský vztah je dovednost, kterou můžeme ovlivnit. Psychoterapie pomáhá pochopit sebe sama, identifikovat vzorce, které nám mohou bránit ve štěstí, a postupně je měnit. Ať už se jedná o strach z blízkosti, problém s komunikací nebo pocit, že nejsme dostatečně dostatečně dobří, psychoterapie nabízí cestu, jak tyto překážky překonat a vytvořit zdravý a naplňující partnerský vztah.

A co váš současný vztah?

Můžete o něm říct, že je zdravý a perspektivní? Zkuste si odpovědět na následující otázky:

1. Mohu svému partnerovi bez obav sdělit své představy a svá přání?
2. Je náš vztah přesně takový, jaký si představuji jako ideální?
3. Pokud máme nějaký problém, jsme společně schopni o něm otevřeně hovořit bez obav a konfliktů se nám daří problémy zvládat?
4. Může mi můj partner či partnerka bez obav říct jakoukoli svou představu a přání, a může vždy očekávat mou podporu (bez odmítání a shazování)?
5. Jste ve vztahu, který vám přináší pocit štěstí ? Můžete se kdykoliv bez obav svého partnera zeptat, zda je s vámi šťastný/šťastná ?

Pokud jste na tyto otázky odpověděli kladně, gratulujeme! Váš vztah má velmi zdravé základy a máte na čem stavět. Může vám poskytnout velkou podporu ve vašem životě a zdraví.

Pokud jste však reagovali pocitem určité nejistoty nebo jste odpovídali, že v některých oblastech by váš vztah mohl fungovat lépe, možná by bylo na zvážení využít psychoterapii. Terapie vám může pomoci prozkoumat tyto oblasti hlouběji. Potřebujete komunikační dovednosti a najít způsoby, jak spolupracovat na vztahu tak, aby byl zdravější a naplňující.

Případ začínajícího manažera: Nejedná se o konkrétní osobu, ale o smyšlený typcký příklad situace.

Pan Novák je ve svých třiceti pěti letech na vrcholu své kariéry. Nedávno povýšil na manažerskou pozici, na kterou dlouho cílil. Nová práce ho naplňuje a přináší mu radost. Po roce v nové funkci si získal uznání nejen od kolegů, ale i nadřízených. Zvládá své úkoly rychleji, zodpovědněji a precizněji než někteří jeho služebně starší kolegové. V práci se cítí sebejistě, využívá svůj přirozený talent a každá nová výzva ho posouvá kupředu.

Nicméně pod povrchem jeho úspěchu se začínají projevovat první náznaky nebezpečí. Ačkoli pan Novák na první pohled exceluje, jako jeho terapeut pozoruji, že se nachází na přímé cestě k vyhoření. Stále více ignoruje signály, které mu jeho tělo a mysl vysílají. Často zůstává v práci déle, než je potřeba, a jeho dny se prodlužují do noci. Když se cítí unavený nebo vyčerpaný, myslí si, že to může kompenzovat tvrdým cvičením v posilovně, což ho ale ještě více vyčerpává, Není však schopen si toto připustit. Postupně ztrácí kontakt se svými skutečnými potřebami a začíná ignorovat, co je pro jeho zdraví důležité.

Příznaky, které by měl pan Novák věnovat pozornost:

Chronická únava: Neustálá únava, i po delším spánku nebo odpočinku.V práci funguje z velk éčásti díky adrenlinu, který mu pozice přináší.
Nespavost: Problémy s usínáním, časté probouzení během noci, brzy ráno.
Podrážděnost a výkyvy nálad: Zvýšená citlivost na stres a negativní emoce.
Fyzické symptomy: Bolesti hlavy, napětí v krku a ramenou, zažívací problémy. Mohou sevyskytnout potíže s páteří, chřipky/angíny se doléčují i dlouhé týdny.
Vztek na kolegy, kteří „se méně snaží / neberou svou práci dost vážně.
Izolace: Omezování kontaktu s rodinou a přáteli pro nedostatk času.
Nezdravé zvládání stresu: Přehnané cvičení, nezdravá strava nebo nadměrné pití kávy a touha po „zaslouženém“ alkoholu.
Snaha o dokonalost: Vše musí být na 100% (ne-li víc).

Tipy na udržení úspěchu a výkonnosti bez vyhoření:

Úspěšní manažeři si často uvědomují, že klíčem k dlouhodobému úspěchu je vyvážený život. Pro mnoho začínajících manažerů je překvapivé (někdy to považují za nezodpovědnost k práci), jak velký důraz kladou na svůj soukromý život.

Prioritizace osobního života: Mnoho úspěšných manažerů vědomě dává přednost svému soukromému životu. Stráví kvalitní čas s rodinou, věnují se svým koníčkům a aktivně se účastní společenských událostí. Dle někteých názorů dokonce nelze být úspěšný manažer, nemá-li člověk úspěšné soukromí.

Flexibilní pracovní režim: Překvapivě mnoho z nich nepracuje na plný úvazek, ale práci prokládá časem věnovaným rodině, sportu a jiným aktivitám, které je naplňují.

Námitkou by mohla být ztráta zakázek / méně úspěšný business během nepřítomnosti manažera. Opak je pravdou. dlouhodobě úspěšný manažer dokáže odhadnout, které schůzky lze delegovat či odložit, kde šetřit síly a neplýtvat, dokáže plně využít potenciál svého týmu a předávat své zkušenosti příkladem.

Pravidelný odpočinek: Vědomě si plánují čas na odpočinek, ať už ve formě dovolené, krátkých přestávek během dne, nebo relaxačních aktivit, které jim pomáhají načerpat energii.

Tímto způsobem nejen zvyšují svůj dlouhodobý výkon, ale také udržují svou kariéru i osobní život v rovnováze. To, co se na první pohled může zdát jako iluze, je ve skutečnosti klíčem k jejich trvalému úspěchu.

Konzultace pro HR oddělení:

Jako psychoterapeut nabízím konzultace pro HR oddělení firem, kde společně probereme možnosti identifikace začínajících manažerů „v riziku“ a jak předejít situacím, které vedou k vyhoření. Vyhoření je nejen finančně náročné pro obě strany, ale také přináší velkou zátěž pro personalisty, kteří musí řešit, co s vyhořelým manažerem dál, jak ovlivní tým a projekt. Proaktivní přístup může firmě ušetřit nejen náklady, ale také ochránit její lidské zdroje a zajistit stabilní výkon týmu.

Příště: Kdy je vyhoření zdravé..

Do terapie přišla paní, která hodně plakala a téměř nedokázala mluvit. Doma měla malé dítě, které potřebovalo neustálou péči, a přitom její maminka umírala na rakovinu. Cítila se bezmocná a vyčerpaná.

Postupně se jí podařilo povyprávět, jak těžké je být matkou, když sama potřebuje podporu. Cítila se osamělá, unavená a zdrcená. Její maminka, která byla vždy silná a plná života, nyní bojovala s nemocí, kterou nemohla vyhrát. Bylo těžké v jednu chvíli pečovat o malé dítě a zároveň prožívat náročnou situaci s maminkou.

Zvolila jsem přístup integrativní psychoterapie. Společně jsme se zaměřily na to, aby paní uměla vyjádřit své pocity a emoce, které před ostatními potlačovala. Pomocí různých technik jsme se pokusili do problému více vhlédnout a strukturovat všechny problémy, které řeší současně.

Hledali jsme zdroje síly a podpory, které potřebovala k zvládnutí této těžké situace. Postupně se naučila tyto zdroje sama hledat a upevňovat. Své emoce se snažila více vnímat jako informace o tom, co právě potřebuje, aby mohla dále fungovat. Žádost o pomoc jsme se pokusili vnímat jako akt zodpovědnosti, nikoliv jako něco špatného.

Zaměřili jsme se také na komunikaci s umírající maminkou, což bylo velmi těžké a emočně náročné téma, které však klientce ve velké míře ulevilo a usnadnilo její vztah s maminkou v jejich posledních dnech.

Terapie jí poskytla prostor, kde mohla svobodně vyjadřovat své pocity, získat nové perspektivy a postupně se vyrovnávat s bolestí a ztrátou. Naučila se, že je v pořádku hledat podporu a že péče o sebe je klíčem k tomu, aby se mohla cítit být dobrou matkou a dcerou, i v těch nejtěžších chvílích.

Slečna (plnoletá) přišla do terapie s cílem vyřešit stres, který jí dlouhodobě způsoboval její otec. Cítila se jím být pronásledovaná a nevěděla jak se bránit, byla zoufalá. Otec občas zadržoval peníze na studia, aby ji donutil přicházet k němu osobně. Slečna se chtěla připravit a pozvat jej také na terapii.

Během terapeutických sezení jsme se nejdříve zaměřili na pochopení vztahu mezi slečnou a jejím otcem. Ukázalo se, že otec ve skutečnosti hodně toužil po kontaktu s dcerou. Byl však neobratný v komunikaci a jeho chování bylo často nesprávně chápáno. Slečna si postupně uvědomila, že většina jejich konfliktů byla výsledkem nedorozumění.

Po několika sezeních slečna přehodnotila svůj pohled na otce a jejich vztah. Došli k dohodě o pravidlech komunikace a setkávání, což vedlo k ohromnému zlepšení jejich vztahu. Nakonec se oba rozhodli pracovat na svém vztahu bez potřeby rodinné terapie, která byla původně plánována.

Ráda bych k tomuto příběhu poznamenala, že někdy jsou postupy naprosto odlišné a lidi se od sebe skutečně distancují (ve prospěch všech zúčastsněných). Vše je velmi individuální.

Jedním z mých klientů byl muž, který měl problémy s každodenními rozhodnutími. Například jeho děti rády jezdily do McDonald’s, ale on se při objednávce vždy cítil nesmírně stresovaný, když se ho u okýnka ptali, jakou chce omáčku. Tento zdánlivě naprostý detail mu bránil si návštěvu s dětmi užít a často se proto podobným situacím raději vyhýbal.

Během terapie jsme společně zjistili, že kořeny tohoto problému sahají až do jeho dětství. Jeho rodiče často reagovali nevhodně na některá jeho rozhodnutí, což v něm zanechalo hluboké stopy a pocit nejistoty při jakémkoliv rozhodování. Tento pocit se v dospělosti projevil jako strach z každodenních, byť triviálních, rozhodnutí.

Postupně jsme pracovali na identifikaci těchto vzorců chování a jejich pochopení. Klient si uvědomil, proč se tohoto zážitku bál, a začal měnit svůj přístup. I nyní mu jeho podvědomí může připomínat, že by mohl následovat trest, jak tomu bylo v dětství. Nicméně nyní této informaci rozumí. Nyní, když ho podvědomí varuje před možným „trestem“ za špatné rozhodnutí, rozumí této reakci a ví, že se nic takového nestane. Díky tomu ho situace už nestresují. Už ho to nestresuje, protože ví, že nyní může rozhodnutí bezpečně provést a že mu nic nehrozí. Čím více proběhne korektivních zkušeností s podobnými situacemi, tím méně mu budou další rozhodnutí způsobovat stres. Naopak pokud by se situaci dál vyhýbal, stres by mohl více narůstat.

Porozumění svému zážitku pomohlo, že se už nebojí udělat rozhodnutí a rozumí, co se mu jeho podvědomí snaží říct. Nedochází v takové situaci ke stresu. Díky tomu se může radovat z každodenních aktivit, jako je návštěva McDonald’s se svými dětmi, bez nedůvodného stresu.

Také se vám někdy stává, že jste v úplně běžné životní situaci z neznámého důvodu ve stresu? Můžeme se společně pokusit tomu porozumět a najít cestu, jak tyto nepříjemné situace změnit na příjemné zážitky a radost ze života.